Podtitulek: | Revue Theofil - revue pro život z víry |
---|---|
Domovská stránka: | http://revue.theofil.cz/ |
RSS export: | Sledovaný RSS export je neveřejný. |
ID: | 22 |
---|---|
Jmenné ID: | theofil |
Články ručně přidává správce systému: | NE |
Články jsou schvalovány správcem: | NE |
Titulek zdroje stahován z RSS exportu: | ANO |
RSS export je lineární: | ANO |
Kontrola aktuálnosti proběhla: | 24. září 2019 10:05 |
Návratový kód: | HTTP 200 |
RSS export naposledy zpracován: | 24. září 2019 10:05 |
Kontrola aktuálnosti naplánována na: | 24. září 2019 10:35 |
Co vlastně uctíváme, vzdáváme-li úctu Nejsvětějšímu Srdci? A jaké má tato úcta teologické základy a biblická východiska? Na to ve stručnosti odpovídá druhá část textu o úctě Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Není snad svatého, který by nezaslechl hlas Božího Srdce, jenž promlouvá skrze ústa rány v tomto boholidském Srdci. Jednou z takových svatých je též italská kapucínská stigmatizovaná mystička sv. Veronika Giuliani (+1727).
Úcta k Srdci Ježíšovu není nějakou dobovou a přežitou sentimentální zbožností z doby ač nedávné, přesto minulé, ale je naší odpovědí na Boží pozvání vstoupit skrze otevřenou ránu v probodeném Srdci vtěleného Boha do jeho i našeho Ráje. K přehledu, kudy a jak se ubíraly …
Eucharistie sdílí takovou moc, jakou je sám Bůh, protože v eucharistii přijímáme samotného Boha, který se stal člověkem a který skrze eucharistii činí to, aby nás, přijímající eucharistii, přepodobnil v Sebe, v Boha, k čemuž se v následujícím úryvku vyjadřuje velký světec …
Ve čtvrtém století probíhal teologický zápas o správné terminologické uchopení tajemství Nejsvětější Trojice. Mezi nejvýznamnější "zápasníky" té doby patřili tzv. kappadočtí otcové, z jejichž okruhu pochází mj. "List 38.", týkající se právě zmíněného zápasu a známý též pod …
Svatá mystička Brigita Švédská (+1373) potvrzuje tu známou pravdu, že Duch Svatý může vejít jedině tam, kde je pro něj v duši člověka uvolněno a připraveno místo.
Svatá mystička Brigita Švédská (+1373) potvrzuje tu známou pravdu, že Duch Svatý může vejít jedině tam, kde je pro něj v duši člověka uvolněno a připraveno místo.
Všechno, co stvořil Bůh, nese jeho stopu, ze všeho nejvíc pak člověk, který je korunou tvorstva a obrazem samotného Boha: Boha, který je společenstvím Tří Osob. Proto i člověk odráží tuto skutečnost a je stvořen jako společenství osob, které vyjadřuje bytostné společenství …
Svatá mystička Brigita Švédská (+1373) potvrzuje tu známou pravdu, že Duch Svatý může vejít jedině tam, kde je pro něj v duši člověka uvolněno a připraveno místo.
"Láska k Marii je vnitřní složka lásky k Ježíšovi, a myslet si, že zájmy obou mohou stát proti sobě, znamená, že nerozumíme Ježíši nebo zbožnosti, jakou jsme mu povinni," objasňuje podstatu mariánské úcty anglický oratorián Frederick William Faber (+1863).
Co Bůh udělil Panně Marii v okamžiku Zvěstování, to udělil Církvi o Letnicích: totiž plodnost svého Svatého Ducha, aby Církev ve svém lůně nesla Krista světu a byla sama působením Ducha v Krista proměněna.
Sv. Cyril Alexandrijský (+444) zdůrazňuje a vysvětluje slova samotného Pána Ježíše, proč on musel po svém vzkříšení opět vystoupit tam, odkud k nám sestoupil, totiž ke svému Otci. A tím důvodem je, aby nám mohl seslat svého Ducha, který věřícím v Krista udělí věčný život, …
Sv. Cyril Alexandrijský (+444) zdůrazňuje a vysvětluje slova samotného Pána Ježíše, proč on musel po svém vzkříšení opět vystoupit tam, odkud k nám sestoupil, totiž ke svému Otci. A tím důvodem je, aby nám mohl seslat svého Ducha, který věřícím v Krista udělí věčný život, …
Sv. Cyril Alexandrijský (+444) zdůrazňuje a vysvětluje slova samotného Pána Ježíše, proč on musel po svém vzkříšení opět vystoupit tam, odkud k nám sestoupil, totiž ke svému Otci. A tím důvodem je, aby nám mohl seslat svého Ducha, který věřícím v Krista udělí věčný život, …
"Láska k Marii je vnitřní složka lásky k Ježíšovi, a myslet si, že zájmy obou mohou stát proti sobě, znamená, že nerozumíme Ježíši nebo zbožnosti, jakou jsme mu povinni," objasňuje podstatu mariánské úcty anglický oratorián Frederick William Faber (+1863).
"Láska k Marii je vnitřní složka lásky k Ježíšovi, a myslet si, že zájmy obou mohou stát proti sobě, znamená, že nerozumíme Ježíši nebo zbožnosti, jakou jsme mu povinni," objasňuje podstatu mariánské úcty anglický oratorián Frederick William Faber (+1863).
Kontemplace je takovým způsobem poznání, kterým jako jediným lze pravdivě poznat jak Boha, tak i veškerou stvořenou skutečnost, která ve svém základě na Boha pouze odkazuje. Kontemplovat totiž znamená vidět pohledem Božím.
"Láska k Marii je vnitřní složka lásky k Ježíšovi, a myslet si, že zájmy obou mohou stát proti sobě, znamená, že nerozumíme Ježíši nebo zbožnosti, jakou jsme mu povinni," objasňuje podstatu mariánské úcty anglický oratorián Frederick William Faber (+1863).
"Ať žije Ježíš, jehož smrt zjevuje, jak silná je láska!" provolává svatý ženevský biskup František Saleský (+1622) při pohledu na Ukřižovaného Boha.
Svým vzkříšením nám vtělený Bůh vydobyl i naše vzkříšení, tedy těm, kteří v Něho uvěřili, čímž naprosto odzbrojil a přemohl smrt i satana. Jen od Vzkříšeného je naše spása, neboť On je Bůh a zachránce a nápravce naší padlé lidské přirozenosti a přemožitel toho, který ji až …
Bůh opět vstoupil do zahrady, aby nalezl svého člověka a navrátil ho opět Bohu.
Bůh dokáže dokonce i náš hřích využít a obrátit pro naše požehnání, obrátíme-li se ovšem od hříchu k Bohu, abychom byli schopni toto požehnání Boha přijmout: ostří našeho hříchu, zhmotnělé ve vojákově kopí, se stává klíčem, který odemyká stavidla Božího požehnání, lásky, …
Švýcarská mystička Adrienne von Speyr (+1967) nás ve svém komentáři ke mši svaté v díle "Die heilige Messe" učí mj. tomu, že "veškerý obsah liturgického konání lze pochopit výlučně ve světle trojjediného jednání Boha", a proto je mše počínána vyznáním Nejsvětější Trojice …
Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Slunce ze Slunce - celý Bůh a nic méně: to je nám dáváno v eucharistii, jak nás o tom na základě Božího poučování zpravuje sv. Kateřina Sienská (+1380) v úryvku ze svého stěžejního díla "Dialog s Boží prozřetelností".
Švýcarská mystička Adrienne von Speyr (+1967) nás ve svém komentáři ke mši svaté v díle "Die heilige Messe" učí mj. tomu, že "veškerý obsah liturgického konání lze pochopit výlučně ve světle trojjediného jednání Boha", a proto je mše počínána vyznáním Nejsvětější Trojice …
Realita Boha Trojice není lidským konstruktem, ale byla zjevena díky jedné ze tří Božských Osob: díky Synovi, který se stal "pro nás a pro naši spásu" člověkem Ježíšem Kristem. A právě do této trojiční reality jsme jako křesťané nořeni při křtu, jak dosvědčuje svatý biskup …
Německá středověká mystička Mechtilda Magdeburská (13. stol.) předestírá věčný chvalozpěv Trojjediného, jak jej zaznamenala do svého spisu "Tekoucí světlo Božství".
"Beze mne nemůžete činit nic," říká Pán Ježíš Kristus (srov. J 15,5), a proto nám sesílá svého Ducha, který nás učí modlitbě, jež nemá konce, neboť taková modlitba je naší účastí na trialogu trojjediného Boha, v němž má svůj zdroj a z něhož bere i sílu k neomylnému …
Vlivný skotský středověký teolog Richard od Sv. Viktora (+1173) ve svém díle neprokazuje jen teologickou kompetentnost, ale i duchovní zanícení, podobně jako v následujícím drobném úryvku o Duchu Svatém z jeho slavného díla "O Trojici" ("De Trinitate").
Jako je neoddělitelný Boží Syn od Panny Marie, podobně je neoddělitelná kontemplace od mariánské úcty, a proto je tato úcta k Panně Marii neoddělitelná i od kontemplativních řádů, např. karmelitánského, jak nás o tom ve vztahu k reformě tohoto řádu podle Terezie z Avily …